Odkdy lidé barví jídlo?
Barevná jídla znají lidé už stovky let. Především v asijských zemích jsou díky exotickým druhům koření lidé zvyklí na zářivé barvy kari a dhálů. Třeba kurkuma je natolik intenzivní, že obarví nejen každou omáčku, ale i kuchyň s kuchařem. Barvení ale znaly i naše evropské babičky.
K vyšlehanému máslu s vajíčky stačilo přidat šťávu z jahod a hned byla na světě červená ozdoba! Nicméně výroba prvního umělého barviva se datuje do druhé poloviny 19. století a spojuje se s uhelným dehtem. Koláče a pečivo se zase barvily chromanem olovnatým. Spousta tehdejších barviv však neprospívala lidskému zdraví. Mnohá z nich byla dokonce jedovatá.
Dnes se vrací trend přírodních barviv, to můžeme sledovat i u barvení velikonočních vajec.
V obchodech si můžeme vybírat mezi syntetickými a přírodními. Která však udělají při pečení větší parádu?
Záludnosti syntetických barviv
Syntetickými potravinářskými barvivy většinou dosáhnete výraznějších a zářivějších odstínů. Seženete je ve formě gelu, tekutiny i prášku. U umělých barviv si však vždy čtěte složení a to nejen kvůli výskytu lepku. V některých produktech se totiž objevují stále nežádoucí azobarviva. Podle dostupných studií mohou negativně ovlivňovat činnost a pozornost dětí. Výrobce je proto povinen výskyt azobarviva v potravině či samotném barvicím prostředku zdůraznit na obalu. Pokud tedy budete chtít vyladit dočervena malinovku nebo těsto na red velvet, raději se vyhněte barvivům s označením E122, pod kterým se skrývá azorubin. Mezi další azobarviva patří E 123 amaranth nebo
E110 žluť SY. Žlutému azobarvivu se však dá vyhnout i v produktech syntetického původu. Hledejte ve složení spíše kurkumin pod označením E100, který je přírodního původu.
Ideální přísadou potravinářských barviv není ani karmín, který se objevuje v běžně dostupných barvicích gelech. Kyselina karmínová se vyrábí z rozdrcených těl brouka červece nopálového a nese označení E 120. Použití karmínu je dovolené evropskou legislativou jen v určitých potravinách, jelikož jde o potenciální karcinogen a alergenní látku. Vědci ji opět spojují i s dětskou hyperaktivitou. Nicméně v tubičkách s červeným gelem karmín běžně najdeme.
Výzva jménem modrá
Opravdovou záludností je však najít kvalitní přírodní zdroj pro produkci modrého barviva. Syntetická modrá barviva totiž získávají ta nejhorší možná skóre v oblasti škodlivosti. Například u brilantní modři FCF se podle dosavadních studií na krysách v místě vpichu nebo po požití tohoto barviva objevily zhoubné nádory a další negativní účinky. Tato sloučenina nese označení E133 a obsahují ji třeba modré a zelené barvicí tubičky. Modrým tříštím, pendrekům nebo šmoulovým zmrzlinám se tedy v létě s dětmi rozhodně vyhněte.
Přírodní barvení: prášek z lyofilizovaného ovoce
Současná doba přeje spíše přírodním způsobům barvení. Výsledek není natolik zářivý jako u syntetických (snad kromě kurkumy), nicméně jsou šetrná k lidskému zdraví. Vyskytují se v nich totiž stejné chemické látky, které nalezneme v přírodě. I zde si můžeme vybrat, zda chceme barvit tekutinami nebo práškem. Tekutá barviva si vyrobíte i sami: stačí rozmixovat a propasírovat jahody, maliny, višně a váš krém získá krásné červené odstíny. Pokud toužíte po modrých až fialových, vezměte místo jahod borůvky a ostružiny.
Největším trendem v barevném pečení jsou prášky z lyofilizovaného ovoce, tedy plodů sušených mrazem, které se pak rozdrtí na prach. Tento proces navíc lépe zachová chuť i vitaminy původní potraviny. Prášky skvěle obarvíte dortové krémy, sušenky, sněhové pusinky nebo jogurt k snídani. Naopak hůře s nimi rozzáříte limonády a další tekutiny. Ve specializovaných prodejnách nebo e-shopech seženete prach z jahod, borůvek, manga, malin a pro větší barevný odvaz i dračího ovoce! Odstínů modré a zelené dosáhnete prášků ze sinice jménem spirulina. Ta nejenže barví, ale také prospívá lidskému zdraví. Je oblíbená především u sportovců, jelikož obsahuje spoustu vitaminů a dokonce i bílkovin.
I u mrazem sušeného ovoce by měli ale celiaci zbystřit. Někteří výrobci totiž upozorňují na stopové množství lepku, zřejmě kvůli kontaminaci. Proto si vždy raději pečlivě přečtěte informace o obsahu balení. Tyto produkty zároveň nejsou úplně levné a oproti syntetickým barvivům zaznamenáte značný rozdíl v ceně. Je tak dobré vyčíhnout nějakou akci v podobě výprodeje nebo likvidace zásob a nakoupit si větší množství za lepší cenu. Sice jíme i očima, ale měli bychom myslet i na zdraví našeho organismu!
Autor:
Martina Moresová